BYLO,NEBYLO ...

​

Žili, byli král a královna, kteří si moc přáli mít děťátko. Jednoho dne potkala královna v zahradě stařenku. „Znám tvé trápení, královno,“ pravila babička. „Pomohu Ti, ale musíš mi slíbit, že mne pozveš na křtiny.“

Královna se rozzářila, hned babičce slíbila, že bude i kmotrou jejího děťátka, jen když jí pomůže. „V lese najdeš pramínek potoka. Ten pramen je kouzelný. Třikráte si naber plný hrníček vody a vypij jej až do dna.“ Královna učinila vše, co jí babička uložila. A ani ne za rok se jí narodila krásná holčička. Tvářičky měla celé růžové, a tak jí dali jméno Růženka. Na křtiny bylo pozváno mnoho hostů, jen na babičku si nikdo nevzpomněl. Právě, když Růženku křtili, objevila se ve dveřích babička a ledovým hlasem pronesla: „Za to, že jste zapomněli pozvat sudičku, zaklínám celé toto království. Až bude Růžence patnáct let, píchne se do prstu a usne! Usne i vše okolo ní a celé království zarostou šípkové růže. Vysvobodit vás může jen chlapec s čistým srdcem plným lásky!“ Král a královna se zhrozili z kruté věštby a nechali v celém zámku odstranit všechny ostré předměty. Čas plynul a princezně bylo patnáct let. Rodiče chystali oslavu narozenin. Růženka měla dlouhou chvíli, a tak se toulala po zámku, až došla ke dveřím do staré věže. Když vystoupala nahoru, našla tam komůrku, ve které seděla babička u kolovrátku. „Co tady děláte, babičko?“ podivila se princezna. „Předu, děvenko,“ odvětila babička. Růženka si chtěla kolovrat prohlédnout, ale sotva se dotkla vřetene, píchla se do prstu, usnula a s ní i celé království. Nemilosrdná sudba se vyplnila. Okolí zámku porostly růže s ostrými trny. Uplynulo sto let, až místním krajem jel na svém bělouši princ z daleké země. Uslyšel vyprávět jednoho starce o Šípkové Růžence, která spí v zámku zarostlém šípkovými růžemi. Princ se rozhodl, že krásnou princeznu osvobodí.

Protože měl čisté srdce, šípkové keře se před ním samy rozestoupily a on se dostal až do věže, kde spala Růženka. Polibkem ji probudil ze staletého spánku, znova ožilo i celé království. Slavila se svatba a princ s Růženkou žili šťastně až do smrti.

 

Volně převyprávěno podle pohádky Bratří Grimmů.